Ostrava je jedním ze čtyř velkých měst ČR, které v případě schválení změny rozpočtového určení daní přijdou o významnou část příjmů svého rozpočtu. Změnu připravilo Ministerstvo financí České republiky, k prvnímu čtení do parlamentu měla jít v září, byla však odložena a problém tedy stále trvá. Pokud návrh projde, ztratila by Ostrava od 1. 1. 2013 na svých příjmech zhruba 900 miliónů ročně.
Paradoxně přijde o peníze i kraj. Pro všechny obce Moravskoslezského kraje sice naroste výše sdílené daně podle teoretického propočtu ministerstva financí celkově o 350 mil. korun, zároveň však dojde k výpadku ve výši 181mil. Kč, způsobeném přesunem příspěvku na školství ve výši 1,5 mld. Kč ze státního rozpočtu do objemu sdílených daní. Kromě toho by měl kraj přijít o 700 mil. korun posílením objemu sdílených daní nespecifikovanými národními dotačními tituly ze státního rozpočtu v objemu 7 mld. Kč. Pro vysvětlení: z této částky sedmi miliard obce našeho kraje získávají zhruba desetiprocentní podíl, jejím začleněním do sdílených daní však o něj přijdou. Celková ztráta sdílených daňových příjmů pro Moravskoslezský kraj podle navrhované novely zákona o RUD tak představuje částku ve výši 531 mil. Kč.
Co by to znamenalo pro město?
Město Ostrava nyní hospodaří s rozpočtem 6,5 miliardy korun, což je téměř o 2 miliardy méně než před krizí. Pokud by tedy přišlo o další téměř miliardu, bylo by to citelně znát na chodu města i jeho obvodů. Snížení příjmů by pocítilo nejen více než 300 tisíc obyvatel Ostravy, ale také přes sto tisíc dalších lidí, kteří do Ostravy denně dojíždějí za prací, kulturou, sportem, službami a dalšími aktivitami. Všude tam i do dalších oblastí směřují z rozpočtu peníze.
Jak změnu pocítí občan?
Když se řekne, že Ostrava přijde o miliardu korun, ne každý si dovede představit, co to pro město a region může konkrétně znamenat. Město například podpořilo rozvoj regionálního vysokého školství částkou převyšující 150 milionů korun. Přitom více než 70 procent studentů je mimoostravských. V uplynulých letech byly městem vybudovány dvě průmyslové zóny (jedna v okrese Nový Jičín), které zajistily zaměstnání deseti tisícům lidí, na něž je navázáno dalších deset tisíc pracovních míst. Denně do města za prací přijíždí na padesát tisíc lidí.
Z městského rozpočtu jsou podporovány sociální, sportovní a kulturní aktivity, na které jezdí lidé z celého kraje (např. Colours of Ostrava, Zlatá tretra, Davis Cup, Janáčkovy Hukvaldy). Jen v roce 2010 vydalo město na podporu sportu 300 milionů korun a na kulturu více než 500 milionů korun. Pokud by byly sníženy příjmy města o 913 milionů korun, musela by být tato podpora významně omezena. Omezeny by byly investice – opravy silnic, chodníků nebo škol.
Podpora města umožňuje držet jízdenky MHD a vstupenky do divadel a bazénů na sociálně přijatelné úrovni. Pokud by například město nedotovalo městskou hromadnou dopravu, stála by hodinová jízdenka 67 korun, vstupenka na jedno divadelní představení by vyšla na více než 1200 korun.
Ukrojeno bude všem
Přerozdělením sdílených daní by se peníze měly přesunout na menší města a obce. Ty to může potěšit - každý chce dostat do svých rozpočtů přidáno. Pokud se ale částka ukrojí z krajíce na úkor velkých měst, zhorší se nabídka nejen pro občany těchto metropolí, ale také pro okolí, které žije s centrem aglomerace v symbióze, tedy těm, kteří v Ostravě pracují, baví se, užívají péči či léčbu. V průměru je těchto mimoostravských „uživatelů“ jednotlivých částí ostravského rozpočtu 25 procent. Změnou rozpočtového určení daní tak ztratí nejen Ostrava, ale rovněž celý region.